Masopust: poznejte tradice a oslavte tučný čtvrtek!

Ačkoliv je masopust spojován s koncem února - protože právě v tu dobu probíhají největší slavnosti, slaví se prakticky v průběhu celého ledna a února. Navazuje volně na období konce Vánoc a končí až o Velikonocích. Inu, lidé si potřebovali v zimě nadělat pořádné zásoby, aby zvládli dlouhý velikonoční půst. Kdy bude v letošním roce masopust končit a jak ho oslavit? I když trendy vel zdravému stravování, udělat jednou prohřešek určitě neublíží.

Proč se slaví masopust?

Masopust patřil rozhodně mezi nejveselejší části roku u našich předků. Jeho začátek tradičně patří 6. lednu, kdy slavíme svátek Tří králů. V tento den se nejen že odstrojuje vánoční stromeček, ale můžeme se těšit na spoustu dobrého jídla. To zní sice trochu uhozeně, když si vezmeme, že Vánoce jsou pro nás v moderní době dobou hojnosti a přejídání. Dříve tomu tak ale nebylo. S Vánocemi a dobou adventu se pojil tradiční půst, který nebyl tak přísný jako velikonoční postění, ale lidé jedli střídmě. Bylo proto třeba si období mezi půsty náležitě užít.

Konec masopustu pak připadá na Masopustní úterý, které na letošní rok vychází na 1. března 2022. Po něm následuje 2. března Popeleční středa, která ohlašuje začátek velikonočního půstu.

Mezi nejvýznamnější masopustní dny patří tato trojice:

• Tučný čtvrtek - den, kdy se má jíst a pít, co se do vás vejde. Díky tomu budete mít sílu po celý rok.
• Taneční neděle - pojí se tradičně s největší masopustní zábavou a veselením.
• Maškarní úterý - vrcholí zábava. Lidé se převlékají do kostýmů a probíhá často také vodění medvěda.

Tradice masopustu dnes téměř vymizela. Stále je ale období ledna a února spojené s maškarními bály, karnevaly, plesy a dalšími slavnostmi. Spousta vesnic však slaví i tradiční masopustní hody. Protože se každý rok mění konání velikonočních svátků, je pohyblivá i doba masopustu. Nejčastěji jeho období trvá zhruba měsíc a půl.

Nejveselejší z celého masopustu jsou poslední tři, které uzavírají celé období. Poté následuje 40denní půst, který startuje Popeleční středou a končí na Velikonoční neděli. Masopust, velikonoční půst a Velikonoční svátky vlastně představují takové vítání jara. 

Závěr a největší veselí masopustu začíná už tzv. Tučným čtvrtkem, kdy se podle tradic mělo nejvíc pít a jíst, aby člověk nasbíral energii na nadcházející velikonoční půst, ale i aby měl dostatek síly na celý nadcházející rok. Následující důležitý den je Masopustní neboli Taneční neděle, kdy se tančilo a veselilo. Letos vychází Masopustní neděle na 27. února 2022. Celá zábava končí Masopustním úterým, kdy je průvod masek, hraje se divadlo a večer pochovává basa (skutečná a nebo figurína se vynesla ven a pohřbila na znamení toho, že po dobu několika týdnů na ni nikdo nezahraje - nastal velikonoční půst). Odtroubením půlnoci se pak definitivně ukončí všechno hodování a zábava. Tancovat přes půlnoc se nesmělo. Lidé věřili, že jinak se mezi nimi objeví ďábel, který měl mít podobu ciznce v zeleném kabátě. 

Poté následuje Popeleční středa a přešlo se na luštěniny, kyselé zelí, jídla z mouky a další postní jídla.

Historie masopustu

Asi nikoho nepřekvapí, že oslava masopustu vychází z původně pohanského svátku. V tomto období se slavily tzv. saturnálie, které měly velký význam hlavně ve starém Římě. Jejich prostřednictvím se slavil jarní slunovrat a uctíval se bůh Saturn. U nás se drží oslava Masopustu jen v některých částech republiky, ale třeba na Hlinecku jsou zařazené na seznam nehmotných památek UNESCO.

Slavení masopustu na území Čech a Moravy probíhalo už ve středověku ve 13. století, nejspíš se ale tato událost slavila už mnohem dřív. Samozřejmě se masopustní reje setkávaly s kritikou mravokárců, nicméně oslavy se konaly i tak. I tehdy se lidé převlékali do kostýmů, vymýšleli nejrůznější zábavu, divadlo, putovali ulicemi a tančili, zpívali a bavili obyvatele měst. Průběh masopustu závisel i na místních tradicích. Zpravidla vždy však byl průvod plný masek zvířat, čertů, kominíků, cikánek a nejrůznějších strašidel. 

Proč se na masopust vodí medvěd?

Tzv. vodění medvěda patří mezi jednu z původních lidových tradic, která se v souvislosti s masopustem udržela dodnes. Medvěd symbolizuje sílu a plodnost. Medvěd je v čele průvodu masek, chodí od domu k domu, kde tančí s hospodyněmi či dalšími dívkami a tropí jim nejrůznější neplechy. Za to ho lidé obdarovávají koblihami, koláči a dalšími dobrotami. Nechybí samozřejmě ani alkohol. Vodění medvěda tradičně probíhá v úterý odpoledne.

Co se jí o masopustu

Dozlatova pečená husička, hovězí pečeně se zelím, domácí slanina…Začínalo se hodovat už ve čtvrtek, ale v neděli oslavy gradovaly. S masopustem jsou nerozlučně spjaté zabíjačky, takže na stole nechyběly tlačenky, jelita, klobásy, pečená kolena a další dobroty. K tomu se jedly koblihy smažené na másle, tzv. boží milosti a pekly se koláče. To všechno se samozřejmě neobešlo bez dobré pálenky.

Tip: Uvařte si tradiční masopustní dobroty. Recepty najdete na našem blogu.

Protože jsou poslední dny masopustu nejdůležitější, mají své vlastní pojmenování. Říká se jim tzv. ostatky, nebo také šibřinky či fašang. Ačkoliv šibřinky vycházejí na den v týdnu, v dnešní době se slaví hlavně o víkendu, protože Masopustní úterý připadá na pracovní den.

V dnešní době  bohužel symboličnost masopustu i velikonočního půstu pomalu zaniká. Žijeme v období hojnosti a přebytku, takže není třeba se přejídat a připravovat na postění. Velikonoční půst celkově dnes drží málokdo. Přesto je hezké vzpomenout si prostřednictvím masopustu na dobu, která už minula a na život našich předků. A dát si jednou do nosu si určitě dovolit můžete.