Novoroční tradice a zvyky

Půlnoc odbila a silvestrovská noc se přehoupla v první minuty nového roku. A tak po bujarých oslavách, ohňostrojích a hromadách dobrého jídla a pití je tu zase nový začátek. Silvestr a Nový rok se vesele oslavuje už od pradávna, ale datum se změnilo už několikrát. Proč se to dělo? Jaké byly novoroční zvyky dříve a jaké jsou tradice dnes? Pojďte se inspirovat.

Kde se vzal Silvestr

Silvestr I. byl papež, kterému byl zasvěcen poslední prosincový den - 31.12. Silvestrovské oslavy však probíhaly už mnohem dříve, a stejně jako u většiny jiných svátků, i zde hrály důležitou roli pohanské zvyky. Oslavy se navíc lišily v jednotlivých zemích a sjednotily se teprve po přijetí gregoriánského kalendáře. Dodnes se ale můžeme setkat s různými tradicemi napříč jednotlivými zeměmi světa.

A co nový rok?

Ten se slaví už mnoho století, ale přesné datum se mnohokrát měnilo. Jeho počátek se vztahoval většinou buďto k nějakému důležitému astronomickémů úkazu nebo vyjadřoval křesťanský svátek. 

S příchodem juliánského kalendáře, se kterým přišel římský císař Julius Caesar, připadal počátek roku na 14. ledna. Juliánský kalendář používá pravoslavná církev, a v pravoslavných zemích se tak slaví Nový rok v lednu rovnou dvakrát. V církevní liturgii ale 1. leden nepodléhal žádnému speciálnímu svěcení, protože za počátek liturgického roku byl až do 17. století považován advent. Teprve potom se církevní a světský počátek sjednotil. Přesto jsou země, kde se nový rok slaví v jiné datum - například v Číně.

Počátek nového roku se původně odvozoval od rovnodennosti či slunovratu a u církví tyto oslavy všeobecně nebyly nijak oblíbené. Nový rok dokonce slavili lidé už v pravěku, kdy vítali příchod jara, které pro ně znamenalo teplo a úrodu. Pravěcí lidé tak přinášeli bohům nejrůznější oběti jako poděkování. Slavení zimního Slunovratu má svůj původ v pohanských oslavách, kdy lidé vítali hojnost, delší dny a budoucí příchod tepla. Návrat slunce pak představoval přízeň bohů, které si lidé chtěli udržet nakloněné. Takto nový rok slavili i staří Slované na našem území.

Až do 19. století lidé sice chodili děkovat za příchod nového roku i do chrámu páně, pak si ale doma o půlnoci dopřávali horký vepřový ovar a kroupy s křenem a jablky. Věřili totiž, že právě tyto pokrmy jim přinesou štěstí.

Co se smí a nesmí dělat na Nový rok?

Vstoupit do nového roku by se mělo v domě uklizeném, kde by mělo být vše čisté a vyprané. Ale pozor, všechno se muselo stihnout včas. Na Nový rok totiž nesmělo viset prádlo, mohlo by to přivolat smrt někoho blízkého. Když se zametalo, smetí se mělo zametat do kouta, aby se štěstí nevymetlo ven. Dříve se Silvestru přezdívalo Babí den, kdy po domech obcházely tzv. Ometačky. Ty ometaly plotnu, aby na ni nesedlo neštěstí a dobře hořela. Za to se jim dostalo almužny nebo něčeho dobrého k snědku. Poslední noc v roce má také kouzelnou moc, mělo by se vám splnit to, o čem sníte. I dnes si navzájem přejeme štěstí a zdraví.

Co dalšího se k Novému roku váže? U nás se ustálilo pořekadlo “Jak na Nový rok, tak po celý rok.”, proto si v začátku roku počínejte opatrně. Na Nový rok by se nemělo z domu nic vynášet, protože by pak celý rok v domě něco chybělo. Pojídat by se neměla drůbež ani žádní jiní opeřenci, protože by pak mohlo uletět štěstí. A co si můžete dopřát? No přeci novoroční čočku, která vám přinese dostatek peněz. Za symbol štěstí se považoval i prasečí rypáček, který by měl být součástí novoroční tabule.

V některých částech České republiky se o Vánocích pekla speciální vánočka, do které se zapeklo hrachové zrnko. Jedla se až teprve na Nový rok. Ten, kdo při jídle narazil na zrníčko, měl v následujícím roce štěstí. Tato tradice už patří k těm spíše zapomenutým, ale můžete ji obnovit. K vánočce můžete použít domácí sušené ovoce a udělat ji tak ještě slavnostnější.

Sušičky potravin >>> 

Novoroční předsevzetí

Tradice novoročního předsevzetí má hluboké kořeny, sahá až do 16. století. Nový rok i v dnešní době symbolizuje nový začátek a možnost zkusit vše dělat lépe, nebo rovnou od znova. Lidé si tak zvykli dávat novoroční předsevzetí, které však podle statistik většinou neplní. Pokud si chcete novoroční předsevzetí dát, je vhodné si stanovit dosažitelný cíl a plnit ho po malých krůčcích.

Novoroční přání

Na konci starého roku si navzájem posíláme tzv. novoročenky, novoroční přání, která jsou označovaná také jako PF. Zkratka vychází z francouzského výrazu Pour féliciter, které v překladu znamená “pro štěstí”.  Proč právě z francouzštiny? Byla dříve považovaná za jazyk diplomatů a vyšší třídy, která pravděpodobně tento zvyk zavedla. Úplně nejdřív je posílali umělci bohatým mecenášům, kteří je sponzorovali. První doložené novoroční přání odeslal hrabě Karel Chotek roku 1827, rakouský úředník a vrchní purkrabí českého království.

Recept na výbornou novoroční čočku

I když luštěniny možná moc nemusíte, neměla by u vás na talíři na Nový rok chybět. Ať už v podobě čočkové polévky nebo klasické čočky na kyselo. Budou se vás podle tradice držet peníze. Nevíme, jak tato pověra zvykla, možná proto, že čočka má kulatý tvar jako mince. V každém případě ale dostanete do těla spoustu zdravých bílkovin, vitamínů B a železa.

Připravit čočku není nic složitého. Před vařením ji několikrát propláchněte a naložte na několik hodin do studené vody. Vodu pak slijte, zalijte luštěninu novou várkou a vařte do měkka. V hrnci na oleji osmahněte dozlatova cibulku, zaprašte moukou a zalijte troškou vody. Do jíšky můžete přidat trochu vývaru, bobkový list a tymián. Po 10 minutách vyjměte bobkový list a přimíchejte do směsi ovařenou čočku. Směs dosolte, opepřete a dokyselte octem nebo citronovou šťávou. Podávejte s klobásou, uzeným masem nebo vejcem a s nakládanými okurkami.